HELLA to jsou v podstatě Spencer Seim (kytara) a Zach Hill (bicí), kteří si v počátcích jako instrumentální duo vystačili zcela sami, a nejen to, získali si i respekt v určitých stylových kruzích. Jejich divoce math-rockově křepčící debut „Hold Your Horse Is“ však působil značně rozporuplně díky kontrastu mezi nadstandardní instrumentací a až nelogickou neuspořádaností. Určitá fanatická oddanost hudbě oba pány evidentně nenechává v klidu a jen z výčtu aktivit především Zach Hilla by se pravděpodobně zatočila hlava i většině hudebníků, kteří jsou svými fanoušky označováni za workholiky. Jde například o projekt THE LADIES, kde dělá Zachovi společnost Rob Crow z PINBACK, bubnuje u TEAM SLEEP, což je skupina China Morena z DEFTONES, pod hlavičkou DAMSEL s free jazzovým kytaristou Nels Clinem (např. WILCO, THE GERALDINE FIBBERS), dále se jeho jméno objevuje u GOON MOOM, NERVOUS COP, ZACH HILL AND THE HOLY SMOKES, TOUGH GUY FANTASY a mnoha dalších. Za zmínku stojí i druhá skupina Spencera Seima THE ADVANTAGE (zde hraje na bicí), která je zaměřená na svéráznou interpretaci hudby z her Nintendo.

Ale vraťme se zpět k samotným HELLA. Od debutu „Hold Your Horse Is“, který nahráli Seim a Hill jen sami dva, prošla tato skupina pozoruhodným vývojem. Jednak na sebe pánové postupně nabalili další hudebníky, kteří obohatili nástrojové obsazení a dovolili tak stvořit hudbu mnohem bohatší co do kompoziční plnosti, na druhé straně si zcela „sobecky“ natočili každý svou vlastní desku, aby je pak pod hlavičkou HELLA společně vydali jako dvoudiskovou edici „Church Gone Wild/Chirpin Hard“. Ta obsahuje excentrický materiál vhodný skutečně jen pro otrlé jedince. „There´s No 666 In Outer Space“ jde úplně jinou cestou a především díky výraznému podílu vokálu, kterému se musely instrumentální výbuchy alespoň zčásti přizpůsobit a do jisté míry i podřídit, získávají skladby logickou strukturu a rytmickou ucelenost. To však neznamená, že Seim a Hill nějak slevují ze svých šílených kreací, jen je skládají do rozumněji konstruovaných aranží. HELLA staví na eklektické rytmice, kterou Hill roztáčí do všemožných smyček a protirytmů, využívá širokou paletu nadžánrových prvků a Seimova kytara do této rytmické osnovy vplétá uzlíky divoce vybuchujících vzorů, hvízdavě poletujících zvuků i cinkavé akustiky. Objevují se však i vstřícnější struktury přinášející povzbudivé melodie, které sice nezůstávají v syrové přirozenosti a jsou obalovány spoustou kadeřnického tupírování, přesto umožňují pohodlnější poslech. Jestliže tedy bylo „Hold Your Horse Is“ exhibicí kreativity a úchylné snahy se předvádět, „There´s No 666 In Outer Space“ ohromuje bravurním převedením tohoto machrování do výsledku mnohem více uchopitelného širšímu okruhu posluchačů. A co je důležité, vokální kreace Aaron Rosse nejsou nějakým násilným doplněním do běžného „nástrojového“ obsazení, ale jsou na albu rovnocenným partnerem, ba co víc, mnohdy přímo strhávají pozornost a upoutávají díky množství různorodých poloh, barev a extroverzí. Chtě nechtě se nabízí srovnání Aaronova hlasu s uznávaným šílencem Mike Pattonem. Vždyť také současní HELLA výrazově komíhají i někde mezi MR. BUNGLE a FANTOMAS. To samozřejmě berte s obrovskou rezervou, neboť jakákoli přirovnání zde zákonitě pokulhávají, HELLA totiž jako by se stali průsečíkem mnoha časových pásem, kdy jednu hranici tvoří moderní extravagance buřičů THE MARS VOLTA a druhá se táhne až kamsi do časů, kdy se rodili rockoví progresivisté. A tak se HELLA nezřídka zdají i jako někdo, kdo nalezl a oživil kousek zkameněliny od KING CRIMSON, který se v dávných dobách kamsi zakutálel a unikl tak pozornosti všech ostatních.